Ahoj Richarde. Blíží se nám výročí 90 let od založení FK Brodek u Přerova a tak je docela symbolické se ohlédnout hlavně za největšími úspěchy klubu. Tím je dozajista co se týče sportovní stránky postup a účast ve čtyřech sezonách v Krajském přeboru.
Pojďme si ale na úvod říct něco o tobě. Představ tvé fotbalové začátky (jak a kdy jsi s fotbalem začínal) a působíš/působil si celou dobu jen v FK Brodek u Přerova? Jaký post na hřišti máš/si měl jako hráč nejvíce oblíbený, kolik jsi (odhadem) vstřelil za FK Brodek branek? Na kterou nejraději vzpomínáš? Které období kariery si nejvíce považuješ? Kolik si dostal za kariéru červených karet? Prostě poodhal vše, co příznivce brodecké kopané nejvíce zaujme.

Ahoj. Něco málo o mě. Pocházím z Císařova, kde jsem prožil krásné dětství s partou kamarádů vymyšlením různých klukovin a samozřejmě každodenním fotbálkem na místním plácku. K fotbalu mne přivedl můj strýc, Martin Drabiščák a jeho syn Martin, kteří mě vzali na můj první trénink do Brodku. To mi bylo 8 let. Za mého prvního trenéra považuji Jaroslava Pavliše, který mě provedl prvními fotbalovými krůčky a velice rád na něho vzpomínám. Neměl to se mnou nikdy lehké, ale nikdy nade mnou nezlomil hůl. A i tímto bych mu chtěl za všechno, co pro mne udělal, poděkovat.
Brodek jsem opustil pouze dvakrát a to na krátkou dobu. Poprvé to bylo 1/2 roční hostování ve starších žácích do 1. FC Viktorie Přerov,
tehdy Přerovských strojíren a podruhé to byl přestup do FK Mohelnice na sklonku mé kariéry, který nakonec urychlilo vážné zranění kolene.
Začínal jsem v brance, protože jsem nerad běhal, což jsem měl po celou dobu své kariéry (smích). Na turnaji mladších žáků v Majetíně
mě ,,půjčili” Dubu, za který jsem hrál na hrotu a nakonec jsem byl nejlepším střelcem turnaje a tak už jsem tam zůstal až do konce své kariéry.

Kolik gólů jsem vstřelil za FK Brodek? Kdysi mi někdo říkal, že se blížím ke dvou stovkám, ale nevím. Nejraději vzpomínám na tu postupovou doma s Bělotínem. Na oslavné hromadě bylo i několik fanoušků. Museli jsme vyhrát, Bělotín vyrovnal v 89. minutě na 2:2. Šel jsem s ,,Ferdou” Pískovským na rozehrávku a na dvě příhrávky se Ferda dostal k zakončení. Brankář vyrazil a já doklepl do brány. Na tu euforii nikdy nezapomenu.
Jako hráč nejraději vzpomínám na sezonu, kdy jsme doma vyhráli všechny zápasy a dali v každém utkání 3 a více branenek. Byla to skvělá parta kluků, nebudu jmenovat, nerad bych na někoho zapomněl a to by mě mrzelo. Všichni byli skvělí v utkáních a samozřejmě i po nich.
Červenou kartu jsem měl jen jednu, po dvou žlutých kartách a jedna z nich byla za oslavu gólu, v utkání se Starou Vsí.

Po hráčské kariéře ses začal věnovat treneřině. Začínal jsi kdysi v Brodku u dorostu a dnes jsi mnohem dál. Tak čtenářům a fanouškům prosím uveď, jak se ti dnes daří a jaké pozice aktuálně zastáváš.

Jelikož zranění kolene bylo tak vážné, že už jsem nikdy nemohl nastoupit plnohodnotně do soutěžního utkání, začal jsem uvažovat o tom, že bych mohl trénovat. I tady jsem našel člověka, který mě provedl mými trenérskými začátky a zasvětil mě do nich. Nebyl to nikdo jiný než pan Petr Vojáček, se kterým mám do dnes nádherný vztah. Postupně jsem si dodělával vzdělání a praxi a on byl ten, který mi vždy ochotně pomáhal a i díky němu jsem v současnosti držitelem trenérské licence Profi mládež.
Jak už jsi říkal, začal jsem u dorostu, samozřejmě doma v Brodku, kde se nám podařilo s Luďkem Vysloužilem poskládat velice dobrý dorostenecký tým, ze kterého se následně stala kostra budoucího A týmu, ke kterému jsem se posunul po podzimní části, kdy byl tým na posledním místě a byl předurčen k sestupu, což se také naplnilo. Ale během jarní části jsme už začali tvořit nový tým, který v následující sezoně bezkonkurenčně opět postoupil zpět a já jsem následně odešel na novou adresu do Mohelnice, kde jsem se potkal s osudově poslední osobností - mužem, který mě oslovil svým pohledem na fotbal. Tím byl Michal Prokeš. Nabídl mi pracovat jako profesionální trenér v pražské Dukle, kde působím dodnes a zastávám roli asistenta trenéra Romanu Skuhravému u A týmu.

Když se tedy nyní přesuneme k zmiňované době v úvodu, kdy FK Brodek u Přerova postoupil a působil v letech 2002 – 2006
v Krajském přeboru.
Připomeňme si nejprve historická fakta, že v sezoně 2001/2002 se zvítězilo v I.A třídě a postoupilo se do Krajského přeboru,
kde se následně hrála několik let solidní partie (v jednotlivých ročnících postupně 6., 11., 5. a 15. místo). Byl jsi jedním z těch,
kteří kraj pro FK Brodek tehdy vykopali. Jak vzpomínáš na tehdejší období a tým?

Jedno z těch šťastných období pro brodecký fotbal. Na postupu jsem se podílel pouze v podzimní části sezony, protože jsem v listopadu odjel na tři roky do USA. Vrátil jsem se na zimní přípravu 2004, kdy tým vedl Pavel Koral a podařilo se mu složit velice zajímavé mužstvo, které dokázalo vytvořit dobrou partu a na hřišti to bylo znát. V tomto období nešlo jen o sportovní stránku, ale udělalo se i spoustu věcí okolo, např. klubovna, tribuna, vytěžovací hřiště, a na tom všem se podíleli všichni v klubu, což umocnilo naše kamarádství. Většina z nás se ráda pravidelně setkává na každoroční pivko na konci listopadu v restauraci Na tribuně.

S některými spoluhráči z tehdejšího týmu se asi logicky potkáváš, když jsi zrovna v Brodku. Ovšem, jsou i tací, se kterými ses možná od té doby nepotkal a rád by si třeba věděl jak se jim daří?

Věřím, že se všichni potkáme na oslavě 90. výročí vzniku klubu.

 

Když se za obdobím v Krajském přeboru ohlédneš dnes. Jak byl využit potenciál tehdejšího týmu a myslíš, že se třeba dalo udržet v Krajském přeboru ještě delší časový úsek?

Potenciál týmu byl vytěžen až na dno, což zapříčinilo sestup až o dvě soutěže. V týmu bylo poměrně dost hráčů na hostování, což nebylo ideální. Víc se vše soustředilo na A tým a chyběla mládež, která by vhodně doplnila tým, takže sestup byl nevyhnutelný a z mého hlediska pro klub i prospěšný. Vznikl prostor pro práci s mládeží a mladí hráči měli lepší možnost se zapracovat do A týmu a zvyknout si na mužský fotbal v nižší soutěži. Což můžeme pozorovat i v současnosti a mám pocit, že když se teď dívám na tabulku je současné A mužstvo na prvním místě a většina hráčů jsou odchovanci a to považuji za největší úspěch. A co mě těší nejvíc je to, že je zajištěna i budoucnost klubu, protože se nezapomíná na ty nejmenší a všem, kteří se na rozvoji klubu podílí, patří velký dík a respekt.

 

Jak již bylo zmiňováno, FK Brodek bude v roce 2020 slavit výročí 90 let od založení. Co by si klubu k tomuto jubileu popřál?

Aby se mu i nadále dařilo vytvářet prostředí, ve kterém se budou tvořit kamarádské vztahy mezi generacemi a vznikat nové emoční prožitky, které jsem tady mohl prožít i já sám. Jsem hrdý na svůj klub.

 

Děkuji za rozhovor.

 

 

 

 

 

Autor článku: Radek Vojtek

 

 

____________________________________________________________________________________________________________________________________
____________________________________________________________________________________________________________________________________

Ahoj Jirko. Blíží se nám výročí 90 let od založení FK Brodek u Přerova a tak je docela symbolické se ohlédnout hlavně za největšími úspěchy klubu. Tím je dozajista co se týče sportovní stránky postup a účast ve čtyřech sezonách v Krajském přeboru.
Pojďme si ale na úvod říct něco o tobě. Představ tvé fotbalové začátky (jak a kdy jsi s fotbalem začínal) a působíš/působil si celou dobu jen v FK Brodek u Přerova? Jaký post na hřišti máš/si měl jako hráč nejvíce oblíbený, kolik jsi (odhadem) vstřelil za FK Brodek branek? Na kterou nejraději vzpomínáš? Které období kariery si nejvíce považuješ? Kolik si dostal za kariéru červených karet? Prostě poodhal vše, co příznivce brodecké kopané nejvíce zaujme.

Ahoj. S fotbalem jsem začínal ve svých 6-ti letech v Brodku u Přerova za mladší žáky pod vedením p. Dostála a p. Antla. Jako starší žáci s trenérem p. Pavlišem jsme vyhráli Okresní soutěž. Dorosteneckou fotbalovou etapu jsem prožil v 1. FC Viktorie Přerov, tehdy Přerovských strojírnách. Tady jsem se propracoval do dorosteneckého „A“ týmu se kterým jsme vyhráli 2. ligu a slavili postup. Následující dva roky jsem hrál 1. dorosteneckou ligu. „Mužskou kariéru“ jsem prožil v Brodku u Přerova, kde jsem slavil postupy nejen do 1.B a 1.A třídy, ale hlavně postup do Krajského přeboru. V této době jsme všichni hráči prožívali obrovskou euforii i s našimi fanoušky. V Krajském přeboru jsem nastřílel asi 25 gólů a mým postem po celou kariéru byl záložník. Cením si všech svých gólů,
neboť dát góóól je nepopsatelný pocit. Svoji jedinou červenou kartu v kariéře jsem dostal v zápase ve Štítech. Ten zápas jsme dohráli v sedmi hráčích…
Asi největší nabídku přestupu jsem měl do divizní Konice, ale zůstal jsem věrný Brodku.

Po hráčské kariéře ses začal věnovat i treneřině a funkcionářské činnosti. Tak čtenářům a fanouškům prosím uveď, jaké pozice aktuálně zastáváš.

Po ukončení hráčské kariéry jsem začal stavět dům a založil rodinu. K fotbalu jsem se vrátil před 9-ti lety jako asistent trenéra Martina Drabiščáka u dorosteneckého týmu. Po necelých dvou letech jsem se stal asistentem trenéra Tomáše Martinka u mužského „A“ týmu, kde působím dodnes. Současně jsem členem výkonného výboru FK Brodek u Přerova a správcem fotbalového areálu.

Když se tedy nyní přesuneme k zmiňované době v úvodu, kdy FK Brodek u Přerova postoupil a působil v letech 2002 – 2006
v Krajském přeboru.
Připomeňme si nejprve historická fakta, že v sezoně 2001/2002 se zvítězilo v I.A třídě a postoupilo se do Krajského přeboru,
kde se následně hrála několik let solidní partie (v jednotlivých ročnících postupně 6., 11., 5. a 15. místo). Byl jsi jedním z těch,
kteří kraj pro FK Brodek tehdy vykopali. Jak vzpomínáš na tehdejší období a tým?

Ano, tehdy jsme měli výborné mužstvo tvořené hlavně vlastními odchovanci, doplněné o hráče z Přerova, kteří naše mužstvo velmi obohatili. A hlavně jsme byli všichni jedna obrovská parta, která klapala jak na hřišti tak i mimo něj. Opravdu je na co vzpomínat a zažít tohle bych upřímně přál každému fotbalistovi.

S některými spoluhráči z tehdejšího týmu jsi logicky v kontaktu do dnes, jelikož se potkáváte pravidelně na zápasech FK Brodek nebo řešíte provozní činnost a chod klubu. Jsou i tací, se kterými ses možná od té doby nepotkal a rád by si třeba věděl
jak se jim daří?

Se všemi bývalými hráči jsem stále v občasném kontaktu.

Když se za obdobím v Krajském přeboru ohlédneš dnes. Jak byl využit potenciál tehdejšího týmu a myslíš, že se třeba dalo udržet
v Krajském přeboru ještě delší časový úsek?

Když se dnes poohlédnu za naší účastí v Krajském přeboru musím konstatovat, že jsme tuto soutěž odehráli v nejlepším fotbalovém věku. Většina hráčů byla velmi zkušená a fotbalově vyzrálá. Bohužel situace s obměnou vysloužilých hráčů mladšími začala být velmi problematická. Těchto mladých hráčů byl najednou nedostatek a navíc chyběla kvalita pro udržení takto vysoké soutěže. V jeden okamžik ukončilo aktivní činnost 6 hráčů ze základní sestavy, ekonomická situace klubu nebyla také nikterak růžová a udržení Krajského přeboru bylo nemožné. Bohužel přišel pád do 1.A třídy a v další sezóně až do 1.B třídy.

Jak již bylo zmiňováno, FK Brodek bude v roce 2020 slavit výročí 90 let od založení. Co by si klubu k tomuto jubileu popřál?

Klubu FK Brodek u Přerova přeji mnoho sportovních úspěchů a dobrou ekonomickou stabilitu. Hlavně hodně mladých fotbalistů,
kteří nám budou dělat radost a jsou naší budoucností. A také spoustu spokojených fanoušků a sponzorů.

 

Děkuji za rozhovor.

 

 

Autor článku: Radek Vojtek

____________________________________________________________________________________________________________________________________
____________________________________________________________________________________________________________________________________

 

Ahoj Ivo. Blíží se nám výročí 90 let od založení FK Brodek u Přerova a tak je docela symbolické se ohlédnout hlavně za největšími úspěchy klubu. Tím je dozajista co se týče sportovní stránky postup a účast ve čtyřech sezonách v Krajském přeboru.
Pojďme si ale na úvod říct něco o tobě. Představ tvé fotbalové začátky (jak a kdy jsi s fotbalem začínal) a působíš/působil si celou dobu jen v FK Brodek u Přerova? Jaký post na hřišti máš/si měl jako hráč nejvíce oblíbený, kolik jsi (odhadem) vstřelil za FK Brodek branek? Na kterou nejraději vzpomínáš? Které období kariery si nejvíce považuješ? Kolik si dostal za kariéru červených karet? Prostě poodhal vše, co příznivce brodecké kopané nejvíce zaujme.

Ahoj. V případě, že mě moje paměť neklame, pak s fotbalem jsem začínal samozřejmě v TJ Slavoj Brodek u Přerova a to v roce 1975.
V tom roce brodecké žáčky vedl trenér Petr Vojáček, který pak svou trenérskou karieru spojil se „Spartakem přerovské strojírny“
– v devadesátých letech účastník druhé fotbalové ligy. V prvním poločase prvního mistrovského utkání mě pan Trenér postavil na post krajního obránce, ale již v druhém poločase mě převelel do útoku, kde jsem hrával až do roku 1987 a od tohoto roku jsem hrával
na postu středního záložníka, respektive libera. „Občas“ jsem i gól nějaký vstřelil, ale větší radost člověk má, když připraví spoluhráčovi 100% gólovou šanci. Vždy jsem patřil mezi tzv. „slušňáky“ o čemž svědčí počet obdržených červených karet.
Za celé období byly dvě – jednou za kritiku rozhodčího – samozřejmě ještě v dorosteneckém věku a druhou za úmyslné hraní rukou
na brankové čáře. Mimochodem z nařízeného pokutového kopu gól nepadla utkání jsme v Radslavicích na hody vyhráli v poměru 0:1. Za celé období, s výjimkou „vojenských let“ jsem byl věrný brodeckému fotbalu. V tom období jsem hostoval v „Pohraničníku Horní Stropnice“.

Aktivně stále působíš jako hráč v ,,B" týmu FK Brodek, ale začal ses již věnovat i treneřině a funkcionářské činnosti. Tak čtenářům
a fanouškům prosím uveď, jaké pozice aktuálně zastáváš.

Od roku 1975 působím v klubu jako hráč. V roce 1991 proběhla registrace nově vzniklého FK Brodek u Přerova a od té doby jsem prvním
a doposud i posledním pokladníkem. Od roku 2004 jsem rozšířil svoje působení na práci trenéra. Začínal jsem u mladší přípravky. S krátkou přestávkou trénují mladé brodecké naděje doposud.

Když se tedy nyní přesuneme k zmiňované době v úvodu, kdy FK Brodek u Přerova postoupil a působil v letech 2002 – 2006
v Krajském přeboru.
Připomeňme si nejprve historická fakta, že v sezoně 2001/2002 se zvítězilo v I.A třídě a postoupilo se do Krajského přeboru,
kde se následně hrála několik let solidní partie (v jednotlivých ročnících postupně 6., 11., 5. a 15. místo). Byl jsi jedním z těch,
kteří kraj pro FK Brodek tehdy vykopali. Jak vzpomínáš na tehdejší období a tým?

Postup byl úspěchem především činností tehdejšího výkonného výboru (Sedlařík, Složil nejst., Ing. Kouřil a dalších), neboť byl schopen vytvořit takové podmínky, že FK Brodek u Přerova byl druhým nejvýše hrajícím fotbalovým týmem okresu Přerov – po Sigmě Hranice hrající divizi. V té době jsem měl již 38 let, respektive 42 let a jistě pochopíte, že to pro mě byla taková třešinka na dortu.

S některými spoluhráči z tehdejšího týmu jsi logicky v kontaktu do dnes, jelikož se potkáváte pravidelně na zápasech FK Brodek nebo řešíte provozní činnost a chod klubu. Jsou i tací, se kterými ses možná od té doby nepotkal a rád by si třeba věděl
jak se jim daří?

Fotbal hraji cca 45 let a za tu dobu jsem vystřídal spousty spoluhráčů a rád s každým zavzpomínám na dobu, kdy se v Brodku hrál
„ten nejlepší“ fotbal.

Když se za obdobím v Krajském přeboru ohlédneš dnes. Jak byl využit potenciál tehdejšího týmu a myslíš, že se třeba dalo udržet
v Krajském přeboru ještě delší časový úsek?

Je potřeba si uvědomit, že do KP jsme postupovali z okresního přeboru, tzn. že cca pět let jsme postupovali a čtyři roky hráli KP. Jedná se o jedno desetiletí a následný sestup byl věcí i generační výměny hráčů a to je vždy na „vesnici“ práce na delší časové období.

Jak již bylo zmiňováno, FK Brodek bude v roce 2020 slavit výročí 90 let od založení. Co by si klubu k tomuto jubileu popřál?

FK přeji především širokou mládežnickou základnu, protože to je základní podmínka abychom mohli slavit za deset let ještě kulatější výročí.

 

Děkuji za rozhovor.

 

  

Autor článku: Radek Vojtek

____________________________________________________________________________________________________________________________________
____________________________________________________________________________________________________________________________________

Ahoj Alberte. Blíží se nám výročí 90 let od založení FK Brodek u Přerova a tak je docela symbolické se ohlédnout hlavně
za největšími úspěchy klubu. Tím je dozajista co se týče sportovní stránky postup a účast ve čtyřech sezonách v Krajském přeboru.
Pojďme si ale na úvod říct něco o tobě. Představ tvé fotbalové začátky (jak a kdy jsi s fotbalem začínal) a působíš/působil si celou dobu jen v FK Brodek u Přerova? Jaký post na hřišti máš jako hráč nejvíce oblíbený, kolik jsi vstřelil za FK Brodek branek? Na kterou nejraději vzpomínáš? Které období kariéry si nejvíce považuješ? Kolik si dostal za kariéru červených karet? Prostě poodhal vše,
co příznivce brodecké kopané nejvíce zaujme.

Ahoj. Mé fotbalové začátky byly stejné jako u ostatních mých vrstevníků. Po škole se hodila taška do kouta a utíkalo se na hřiště.
Tam jsme se scházeli, hráli fotbal, kopali na bránu, hráli různé hry jako například „prdeláč“. Pokud gólman dostal x gólů, tak za trest
se otočil zády a předklonil se a střelci jej z pár metrů trefovali, od toho název hry (smích).
Celé dětství jsme prostě trávili venku, lozili po stromech, hráli si. To byla základní pohybová průprava na začátek fotbalové kariéry.
Hezké vzpomínky mám na období od žáčků do dorostu. Byli jsme opravdová parta. Tréninky, zápasy a následné oslavy vítězství
či prohry. Jezdilo se na zápasy autobusem popř. „bedna busem“ a bylo to jinak, než je to teď. Trávili jsme spolu spoustu času i mimo fotbal. Rád vzpomínám na oslavy narozenin, které jsme slavili na hřišti, kde jsme dokonce i v šatně přespávali. Nad ránem,
kdy jsme si šli lehnout do šatny jsme chtěli ještě poslouchat muziku a jediné rádio bylo v tátově Fiatu, tak jsme celé auto prostrčili oknem dovnitř a poslouchali. Večírek to byl povedený (smích).
Ohledně mé fotbalové kariéry. Jsem prostě patriot a celou svou fotbalovou kariéru jsem strávil v FK Brodek u Přerova vyjma zápasů, které jsme odehráli v žácích a dorostech za výběr okresu Přerov. Zažil jsem spoustu trenérů a rád na ně vzpomínám. Jak nás vedli
k tomu být dobrým fotbalistou a také dobrým člověkem.
V době, kdy jsem byl mladý a rychlý jsem hrál útočníka, jak jsem zestárl a nabral zkušenosti, tak jsem hrál středního záložníka
a teď dohrávám na stoperu.
Branek jsme zejména v dorostech nastříleli spoustu a já osobně taktéž. Pamatuji si na jednu z neděle 16.4. v Opatovicích v 10 hodin dopoledne, někdy mezi léty 2001 – 2005, kdy jsem po rohovém kopu odcházel od brány soupeře a míč se mi odrazil od zad přesně
k tyči. Touto brankou jsme vyhráli 1:0 a já musel pak v hospodě poručit rundu.

Aktivně stále působíš jako hráč v ,,B" týmu FK Brodek, ale začal ses již věnovat i treneřině a funkcionářské činnosti. Tak čtenářům
a fanouškům prosím uveď, jaké pozice aktuálně zastáváš.

Aktuálně jsem místopředsedou fotbalového klubu, asistentem trenéra starší přípravky a stoper v „B“ týmu.
Mám velkou radost, že se podařilo dát dohromady partu lidí, kteří aktivně plánují a realizují projekty, které reálně vedou ke zlepšení zázemí a situace v našem klubu. Za poslední léta se podařilo zrekonstruovat šatny, opravit střechu, vybudovat zavlažování hřiště, vytvořit náhradní tréninkovou plochu a starat se o chod klubu. Máme toho ještě hodně před sebou a pevně věřím, že se někdy
do budoucna podaří vybudovat hřiště s umělým povrchem a zázemí pro děti. Společně s vedením obce a sponzory to určitě dokážeme.
Podařilo se zapojit mladé trenéry, kteří trénují fotbalovou školičku. Vytváříme kvalitní podmínky i pro ostatní trenéry mládežnických oddílů. Je to hezký pohled, když přijdete na hřiště a vidíte tam několik desítek dětí hrát si a trénovat. Proto to celé děláme.

Když se tedy nyní přesuneme k zmiňované době v úvodu, kdy FK Brodek u Přerova postoupil a působil v letech 2002 – 2006
v Krajském přeboru.
Připomeňme si nejprve historická fakta, že v sezoně 2001/2002 se zvítězilo v I.A třídě a postoupilo se do Krajského přeboru,
kde se následně hrála několik let solidní partie (v jednotlivých ročnících postupně 6., 11., 5. a 15. místo). Byl jsi jedním z těch,
kteří kraj pro FK Brodek tehdy vykopali. Jak vzpomínáš na tehdejší období a tým?

To období bylo úžasné tím, že většina kluků, co vykopala krajskou soutěž prošlo mládežnickými družstvy, byli to brodečtí odchovanci
a srdcaři. Jezdilo se na zápasy autobusem a kolikrát jsem v mariáši prohrál kapesné. Podpora fanoušků, manželek i přítelkyň byla obrovská. Dokázali jsme si, že se fotbal v Brodku umí dělat a nese své výsledky.

S některými spoluhráči z tehdejšího týmu jsi logicky v kontaktu do dnes, jelikož se potkáváte pravidelně na zápasech FK Brodek nebo řešíte provozní činnost a chod klubu. Jsou i tací, se kterými ses možná od té doby nepotkal a rád by si třeba věděl
jak se jim daří?

Mám obrovské štěstí v tom, že s některými ještě aktivně hrajeme fotbal a doufám, že dlouho hrát ještě budeme. S ostatními jsme
v kontaktu a potkáváme se na zápase např. starých pánů. Jsme v kontaktu a minimálně jednou ročně se vidíme.

Když se za obdobím v Krajském přeboru ohlédneš dnes. Jak byl využit potenciál tehdejšího týmu a myslíš, že se třeba dalo udržet
v Krajském přeboru ještě delší časový úsek?

Toto je velmi těžká otázka. Těžko se totiž srovnává kvalita Krajského přeboru tehdy a teď. Dle mého názoru to bylo jiné, řekl bych i těžší. Když si uvědomíme, že v té době ještě nebyl pořádně rozšířený internet a žádné online hry/facebooky a nám všem zbývalo spoustu času na tréninky a fotbal. Určitě to bylo o širší hráčské základně a dovolím si tvrdit i o větší kvalitě. Nám se však nepodařilo zapracovat mladé fotbalisty a sestup následně o 2 třídy byl nevyhnutelný. Nicméně dnes opět klepeme na dveře Krajského přeboru a pevně věřím, že příští sezónu si hlavně s našimi odchovanci KP opět užijeme.

Jak již bylo zmiňováno, FK Brodek bude v roce 2020 slavit výročí 90 let od založení. Co by si klubu k tomuto jubileu popřál?

Popřál bych FK Brodek další spoustu úspěšných let, širokou hráčskou základnu, krásné fotbalové prostředí a hodně spokojených fanoušků. V neposlední řadě by se mělo při oslavách zavzpomínat na ty, kteří tady s námi už nemůžou být a osobně poděkovat těm, kteří prošli fotbalem v Brodku a zanechali určitou stopu. Na oslavy se osobně moc těším a pevně věřím, že se nám podaří pozvat
a přilákat fanoušky, aby to s námi hezky oslavili. Připravujeme pro ně překvapení (úsměv).

 

Děkuji za rozhovor.

 

 

Autor článku: Radek Vojtek